ACH TY VEČÍRKY…
01.02.2019 09:54
Tak nám vesele proběhly nejen Vánoce, ale i řada různých firemních večeří, večírků apod. na nichž se nejen bujaře veselíme, ale mnohdy se děje i leccos dalšího. Nálada je uvolněná... hladina alkoholu stoupá a... a tak může nastat vše, nedůstojně hlubokým spánkem pod stolem počínaje a rozverným rošťačením kolegů a kolegyň ať již v páru či kolektivně konče.
LEČ… už je prostě holou realitou, že telefon a foťák jsou nerozlučnými sourozenci a na daných akcích blesky létají, jak na tiskové konferenci G9. Všichni si tak domů odvlečou zvěčnění kde čeho a kdekoho. A pak přijdou dny vystřízlivění a…. a leckdo se nestačí divit. Zvláště jsou-li tato fota umístěna na sociálních sítích či webech.
Jak to tedy je v takovýchto případech s nutným souhlasem k tomu, aby vás někdo fotil?
První právní závěr, který je zároveň i východiskem pro další právní závěry je konstatování, že pořizování fotografických či audiovizuálních záznamů, jejichž účelem je pouze dokumentování proběhlých událostí nepodléhá nařízení GDPR, neboť takové činnosti nenesou rys systematičnosti. Zbývá tak pouze posouzení z pohledu občanského zákoníku, konkrétně §§ 89 a násl. Konkrétně §§ 84 a 85 upravují svolení se zachycením a rozšiřováním podoby člověka[ ale tento souhlas může být udělen i ústně či tacitně, tj. i třeba nevýslovným způsobem např. tím, že člověk se fotografem vyfotit nechá, nebrání se zachycení, usměje se objektivu apod.
To však neznamená, že bez dalšího se člověk musí smířit s tím, že co je nafoceno, je nafoceno. Naopak, vždy musí být dotyčné osobě ponechána možnost požádat o stažení konkrétní fotografii či poskytnuté svolení odvolat (§ 87 NOZ) a v takovém případě musí pořadatel akce respektování tohoto požadavku zajistit.
No a pokud z fotografie či videa je zcela zřejmé, že dotyčné osoby nevěděly, že jsou foceny (třeba pod tím stolem či s těmi kolegyněmi) pak v žádném případě nelze hovořit o projevení souhlasu a tedy zde je a priori zveřejnění riskantní a mohlo by vést k soudnímu řízení s velmi pravděpodobným úspěchem pro fotografované osoby.
ZPĚT NA SEZNAM ČLÁNKŮ
Jak to tedy je v takovýchto případech s nutným souhlasem k tomu, aby vás někdo fotil?
První právní závěr, který je zároveň i východiskem pro další právní závěry je konstatování, že pořizování fotografických či audiovizuálních záznamů, jejichž účelem je pouze dokumentování proběhlých událostí nepodléhá nařízení GDPR, neboť takové činnosti nenesou rys systematičnosti. Zbývá tak pouze posouzení z pohledu občanského zákoníku, konkrétně §§ 89 a násl. Konkrétně §§ 84 a 85 upravují svolení se zachycením a rozšiřováním podoby člověka[ ale tento souhlas může být udělen i ústně či tacitně, tj. i třeba nevýslovným způsobem např. tím, že člověk se fotografem vyfotit nechá, nebrání se zachycení, usměje se objektivu apod.
To však neznamená, že bez dalšího se člověk musí smířit s tím, že co je nafoceno, je nafoceno. Naopak, vždy musí být dotyčné osobě ponechána možnost požádat o stažení konkrétní fotografii či poskytnuté svolení odvolat (§ 87 NOZ) a v takovém případě musí pořadatel akce respektování tohoto požadavku zajistit.
No a pokud z fotografie či videa je zcela zřejmé, že dotyčné osoby nevěděly, že jsou foceny (třeba pod tím stolem či s těmi kolegyněmi) pak v žádném případě nelze hovořit o projevení souhlasu a tedy zde je a priori zveřejnění riskantní a mohlo by vést k soudnímu řízení s velmi pravděpodobným úspěchem pro fotografované osoby.