MŮJ STŮL MŮJ HRAD
04.02.2019 15:57
„Pořádek je pro blbce, inteligent zvládá chaos“ a podobné průpovídky zná jistě každý. Ale ruku na srdce: „Jak vypadá váš pracovní stůl?“ Naše zkušenosti oscilují mezi stolem, který je na konci pracovní směny vždy zcela prázdný až po stoly za nimiž pracovník je skryt jak za revoluční barikádou. O čem dnešní článek tedy bude?
O jediném – je stav pořádku na pracovním stole věcí toliko zaměstnance, nebo do něj má právo zaměstnavatel zasahovat? Takže věste, že druhá alternativa je správně. Zaměstnavatel má právo stanovit zaměstnancům vnitřním předpisem pravidla pro udržování pořádku na pracovišti včetně pracovních stolů. Ve vztahu ke stolům se to dokonce odborně jmenuje – clean desk policy.
Pokud se zaměstnavatel pro vytvoření takového předpisu rozhodne, měl by mít na paměti, že předpis by měl být co nejpodrobnější, aby se předešlo nedorozuměním na pracovišti. Měl by tedy pečlivě stanovit zejména vztah mezi pracovní a soukromou dokumentací, pravidla užívání elektronické komunikace na pracovišti ve vztahu jak k pracovním tak soukromým účelům, stanovit dokumenty, které podléhají speciálnímu režimu (obvykle s důvěrnými daty) a jejich ukládání (tzn. pečovat o jejich nedostupnost pro neoprávněné osoby apod.).
Dále by měl takový předpis stanovit jasná a srozumitelná pravidla pro kontrolu dodržování tohoto předpisu, tedy co a kdy může zaměstnavatel kontrolovat a co musí zaměstnanec v rámci kontroly strpět.
A pak je tady samozřejmě i otázka co bude následovat, pokud zaměstnanec nebude dodržovat tento vnitřní předpis. Takové jednání lze jednoznačně posuzovat jako porušení či opakované porušování pracovní kázně a tak jej i trestat. Tedy upozorněními a výtkami počínaje, přes finanční postih až po případné ukončení pracovního poměru. Vždy je však třeba posuzování intenzity porušení povinnosti zaměstnance přihlížet k pozici, kterou zaměstnanec zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení povinnosti zaměstnance, k míře zavinění, k důsledkům porušení povinnosti zaměstnance pro zaměstnavatele, k tomu zda došlo ke vzniku škody, apod.
SLEDUJTE PRÁVNÍ POHOTOVOST A BUDETE VŽDY V OBRAZE. Jsme tu pro vás!
ZPĚT NA SEZNAM ČLÁNKŮ
Pokud se zaměstnavatel pro vytvoření takového předpisu rozhodne, měl by mít na paměti, že předpis by měl být co nejpodrobnější, aby se předešlo nedorozuměním na pracovišti. Měl by tedy pečlivě stanovit zejména vztah mezi pracovní a soukromou dokumentací, pravidla užívání elektronické komunikace na pracovišti ve vztahu jak k pracovním tak soukromým účelům, stanovit dokumenty, které podléhají speciálnímu režimu (obvykle s důvěrnými daty) a jejich ukládání (tzn. pečovat o jejich nedostupnost pro neoprávněné osoby apod.).
Dále by měl takový předpis stanovit jasná a srozumitelná pravidla pro kontrolu dodržování tohoto předpisu, tedy co a kdy může zaměstnavatel kontrolovat a co musí zaměstnanec v rámci kontroly strpět.
A pak je tady samozřejmě i otázka co bude následovat, pokud zaměstnanec nebude dodržovat tento vnitřní předpis. Takové jednání lze jednoznačně posuzovat jako porušení či opakované porušování pracovní kázně a tak jej i trestat. Tedy upozorněními a výtkami počínaje, přes finanční postih až po případné ukončení pracovního poměru. Vždy je však třeba posuzování intenzity porušení povinnosti zaměstnance přihlížet k pozici, kterou zaměstnanec zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení povinnosti zaměstnance, k míře zavinění, k důsledkům porušení povinnosti zaměstnance pro zaměstnavatele, k tomu zda došlo ke vzniku škody, apod.
SLEDUJTE PRÁVNÍ POHOTOVOST A BUDETE VŽDY V OBRAZE. Jsme tu pro vás!
