KTERAK VĚTVE ŘEZATI
04.02.2019 15:55
„Tak se nám ti advokáti už dočista zbláznili“, jste si určitě právě pomysleli po přečtení nadpisu článku. Tak tedy –nezbláznili (zatím ještě). O čem si dnes budeme povídat? O rodinných vztazích. Konkrétně o jedné specifické otázce, a to VYDĚDĚNÍ S NÁSLEDKY I PRO POTOMKY VYDĚDĚNÉHO. A právě v takovém případě se mluví o odříznutí rodové větve od dědictví. Takže už jsme doma a řekněme si jak to konkrétně je.
Vydědění s účinky nejen vůči vyděďovanému (např. synovi), ale i vůči jeho potomkům (vnukům, pravnukům atd.) je velmi výrazným zásahem do dědických vztahů. Přesto možné je. Ne každé takové vydědění však na potomky vyděďovaného skutečně dopadne. V případě takovéhoto vydědění v zásadě mohou nastat dvě situace, které závisí na základní právní skutečnosti, a to zda vyděděný zůstavitele přežije či nikoliv.
Pokud zůstavitel (např. otec), tedy ten kdo rozhodl o vydědění, zemře dříve, než vyděděný potomek, tzn. okamžiku rozhodování o dědictví se vyděděný dožije, nebude dědit jak vyděděný potomek, tak podle současné úpravy (§ 1646 NOZ) ex lege ani jeho potomci (jedná se o vyloučení tzv. reprezentačního práva). Samozřejmě zůstavitel může vydědění potomků vyděděného i tak sám navíc výslovně uvést.
V druhé situaci naopak vyděděný potomek zemře dříve než zůstavitel. Potom je třeba mít na paměti, že vydědění učiněné vůči vyděďovanému na jeho potomky nedopadá. A pokud by je chtěl zůstavitel vydědit, musel by tak učinit samostatným vyděděním směřovaným vůči těmto potomkům, ovšem i u nich je tak možné učinit pouze při naplnění některého ze zákonem předvídaného důvodu vydědění.
Ačkoliv teď víte, jak na to, přesto vám přejeme, aby vás čekalo vždy jen řezání větví stromů na zahradě a ne větví rodových.
SLEDUJTE NÁS, SLEDUJTE PRÁVNÍ POHOTOVOST a vždy budete v obraze.
ZPĚT NA SEZNAM ČLÁNKŮ
Pokud zůstavitel (např. otec), tedy ten kdo rozhodl o vydědění, zemře dříve, než vyděděný potomek, tzn. okamžiku rozhodování o dědictví se vyděděný dožije, nebude dědit jak vyděděný potomek, tak podle současné úpravy (§ 1646 NOZ) ex lege ani jeho potomci (jedná se o vyloučení tzv. reprezentačního práva). Samozřejmě zůstavitel může vydědění potomků vyděděného i tak sám navíc výslovně uvést.
V druhé situaci naopak vyděděný potomek zemře dříve než zůstavitel. Potom je třeba mít na paměti, že vydědění učiněné vůči vyděďovanému na jeho potomky nedopadá. A pokud by je chtěl zůstavitel vydědit, musel by tak učinit samostatným vyděděním směřovaným vůči těmto potomkům, ovšem i u nich je tak možné učinit pouze při naplnění některého ze zákonem předvídaného důvodu vydědění.
Ačkoliv teď víte, jak na to, přesto vám přejeme, aby vás čekalo vždy jen řezání větví stromů na zahradě a ne větví rodových.
SLEDUJTE NÁS, SLEDUJTE PRÁVNÍ POHOTOVOST a vždy budete v obraze.