DUŠE
DUŠE
04.02.2019 15:47
Co se člověk objevil na této planetě, dochází ke střetům mezi jednotlivci či skupinami lidského pokolení. Úmyslně i neúmyslně. Není proto divu, že i právo vždy více či méně reflektovalo tuto skutečnost a mimo jiné se zabývalo i právním řešením důsledků takových střetů. Dnes se zaměříme pouze na malou, ale o to více poslední dobou diskutovanou oblast těchto střetů.
Dojde-li v důsledku jednání či nečinnosti, ať již v úmyslu či neúmyslně k poškození zdraví jak fyzického tak duševního, zákon takovou situaci v současnosti nazývá nemajetkovou újmou. Ta v sobě zahrnuje nárok na odškodnění až ve čtyřech rovinách:
 
• bolestné
• ztížení společenského uplatnění
• psychické útrapy
• jiná nemajetková újma
 
 
Odškodnění má jediný účel – poskytnout poškozenému zadostiučinění za to, co musel a v budoucnu bude muset vytrpět. Zatímco bolestné a ztížení společenského uplatnění je dnes poměrně dobře judikováno a pro stanovení výše náhrady je zavedena poměrně stabilní tabulková opora, u duševních důsledků tomu tak zdaleka není. Dále proto budeme mluvit o psychických útrapách a o jiné nemajetkové újmě. Psychické útrapy nebo také psychická bolest mají velmi rozsáhlý „repertoár“ jako jsou deprese, smutek, strach z dalších následků, strach o život, úzkost, starost o budoucnost, šok, odloučení od rodiny, pocit méněcennosti či jiné vnitřní mučivé pocity, které mohou, ale nemusejí přímo souviset se způsobeným tělesným zraněním. Stejně tak jiná nemajetková újma má široký záběr a lze pod ní zahrnout od ztráty partnera (např. rozvodem) v důsledku zranění, přes ztrátu jiných sociálních vazeb až např. po posttraumatickou stresovou poruchu.
 
Narozdíl od bolestného a ztížení společenského uplatnění nemá peněžní vyčíslení náhrady za duševní útrapy a jinou nemajetkovou újmu žádná přesně stanovená pravidla. Bude to tedy vždy soudce, který bude muset pečlivě vážit a rozhodnout o přiměřené náhradě. Bude muset vzít v potaz řadu faktorů jako např. konkrétní duševní útrapy a promítnutí jejich následků do života poškozeného, přihlédnout k důsledkům s ohledem na profesi jako zdroj obživy, dosavadní životní styl poškozeného, situaci, za níž došlo k nemajetkové újmě atd. V tomto směru také bude muset soudce velmi spoléhat na kvalitní znalecké posudky.
 
Ačkoliv tomu tak dosud není a někteří soudci stále mají tendenci zahrnovat náhradu i za duševní důsledky nemajetkové újmy pod bolestné, budoucnost by měla být zcela odlišná. Náhrada za duševní důsledky by měla být mnohdy vyšší než v oblasti fyzické.
ZPĚT NA SEZNAM ČLÁNKŮ