
ZAŠANTROČIT COKOLIV…
04.02.2019 16:12
to je situace, s níž se takřka každodenně setkává řada věřitelů při vymáhání své pohledávky, pokud jde o chování dlužníků. Dlužník se všemožně snaží zbavit svého majetku, aby znemožnil uhrazení pohledávky. Je tomu tak zejména tehdy, jestliže je existence dluhu neoddiskutovatelná. Může se proti takovému jednání dlužníka věřitel nějak bránit?
Ano může! Velmi účinným nástrojem je předběžné opatření podle § 74 a násl. občanského soudního řádu. Návrh na vydání předběžného opatření je možné podat jak v průběhu nalézacího řízení, tak i před jeho zahájením.
Předpoklady pro nařízení předběžného opatření, aby bylo zabráněno úhradě dluhu nezodpovědným a úmyslným jednáním dlužníka, jsou tyto:
1. osvědčení skutečností, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením
2. prokázání, že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen
3. nařízení předběžného opatření musí být přiměřené okolnostem a zejména zásahu do práv a zájmů povinného (odpůrce) a třetích osob
Přičemž všechny uvedené podmínky musejí být splněny kumulativně tzn. najednou.
Obecně platí, že pokud navrhovatel dosud nepodal pro údajný dluh žalobu, měly by být soudy při nařizování předběžných opatření ještě pečlivější než u běžících sporů, a to z obavy, aby se předběžné opatření nestalo nástrojem pro pomstu či dokonce vydírání ve sporech mezi navrhovatelem a odpůrcem.
1. osvědčení skutečností, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením
Věřitel musí vždy osvědčit, že jeho nárok resp. to, že při žalobě na zaplacení dluhu uspěje se jeví jako pravděpodobný (k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 1 Cmo 162/2014-222 ze dne 29.9.2014).
2. prokázání, že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen
Zde je těžiště dokazování. Věřitel musí věrohodně a přesvědčivě doložit, že dlužník se svého majetku již zbavuje nebo k tomu směřuje.
3. nařízení předběžného opatření musí být přiměřené okolnostem a zejména zásahu do práv a zájmů povinného (odpůrce) a třetích osob
Tato podmínka nevyplývá ze zákona, ale z judikatury Ústavního soudu (viz například rozhodnutí II. ÚS 2485/11 ze dne 24.7.2012).
Jednoduchý je případ, kdy dlužník daruje jiné osobě jedinou nemovitost, která by mohla sloužit k uspokojení věřitele, tady soud rozhodne určitě tak, že návrhu na předběžné opatření vyhoví. Ale v případě kdy dlužník vlastní i jiný majetek anebo jej nezcizuje a, který by k uspokojení pohledávky stačil, pak by předběžné opatření vůbec nemělo být nařízeno.
Pokud jde o lhůty, občanský soudní řád stanovuje lhůtu pro vydání rozhodnutí o předběžném opatření 7 dní. Předběžné opatření je vykonatelné ihned, tj. ještě před nabytím právní moci. Je však třeba upozornit na to, že odvolací soud již žádnou lhůtou vázán není.
ZPĚT NA SEZNAM ČLÁNKŮ
Předpoklady pro nařízení předběžného opatření, aby bylo zabráněno úhradě dluhu nezodpovědným a úmyslným jednáním dlužníka, jsou tyto:
1. osvědčení skutečností, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením
2. prokázání, že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen
3. nařízení předběžného opatření musí být přiměřené okolnostem a zejména zásahu do práv a zájmů povinného (odpůrce) a třetích osob
Přičemž všechny uvedené podmínky musejí být splněny kumulativně tzn. najednou.
Obecně platí, že pokud navrhovatel dosud nepodal pro údajný dluh žalobu, měly by být soudy při nařizování předběžných opatření ještě pečlivější než u běžících sporů, a to z obavy, aby se předběžné opatření nestalo nástrojem pro pomstu či dokonce vydírání ve sporech mezi navrhovatelem a odpůrcem.
1. osvědčení skutečností, které jsou rozhodující pro uložení povinnosti předběžným opatřením
Věřitel musí vždy osvědčit, že jeho nárok resp. to, že při žalobě na zaplacení dluhu uspěje se jeví jako pravděpodobný (k tomu viz usnesení Vrchního soudu v Praze č. j. 1 Cmo 162/2014-222 ze dne 29.9.2014).
2. prokázání, že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen
Zde je těžiště dokazování. Věřitel musí věrohodně a přesvědčivě doložit, že dlužník se svého majetku již zbavuje nebo k tomu směřuje.
3. nařízení předběžného opatření musí být přiměřené okolnostem a zejména zásahu do práv a zájmů povinného (odpůrce) a třetích osob
Tato podmínka nevyplývá ze zákona, ale z judikatury Ústavního soudu (viz například rozhodnutí II. ÚS 2485/11 ze dne 24.7.2012).
Jednoduchý je případ, kdy dlužník daruje jiné osobě jedinou nemovitost, která by mohla sloužit k uspokojení věřitele, tady soud rozhodne určitě tak, že návrhu na předběžné opatření vyhoví. Ale v případě kdy dlužník vlastní i jiný majetek anebo jej nezcizuje a, který by k uspokojení pohledávky stačil, pak by předběžné opatření vůbec nemělo být nařízeno.
Pokud jde o lhůty, občanský soudní řád stanovuje lhůtu pro vydání rozhodnutí o předběžném opatření 7 dní. Předběžné opatření je vykonatelné ihned, tj. ještě před nabytím právní moci. Je však třeba upozornit na to, že odvolací soud již žádnou lhůtou vázán není.